Říjen 2014

Má smysl něco plánovat?

10. října 2014 v 11:34 | Eva |  Témata týdne
Možná, ale nepřehánět!

Nejspíš bych řekla, že to závisí na člověku samotným. Jestli někdo ví, že se toho plánu dokáže držet, tak proč ne? Naopak, když člověk ví, že se ho stejně držet nebude moci, tak to nemá dle mého pořádně cenu. Já například o sobě vím, že jsem to v minulosti hodně zkoušela, ale nikdy mi to nevyšlo a stejně jsem se řídila něčím jiným, než takovým plánováním. Ovšem, zase záleží na tom, jaké přesně to plánování je a čeho se týká.

Právě, když vezmu příklad ze sebe. V minulosti jsem si zkoušela dělat program na učení. Hodně lidí si ho dělá a tak jsem si ho chtěla zkusit taky. Naplánovala jsem si nejdřív jenom týden. Udělala jsem si poznámky, kdy se budu učit, odkdy dokdy přesně nad čím budu sedět. Kdy budu mít volnou hodinku a takové věci. Jednoduše takové ty složité barevné rozvrhy na doma, které ovšem některým fungují a precizně se jimi řídí. Nevydrželo mi to ani ty dva dny. Nedodržovala jsem ten plán, buď mi do něj něco vpadlo, nebo jednoduše se mi do toho v tu chvíli nechtělo a udělala jsem to kdykoli jindy v tom dni, jenom ne v tu hodinu. Když potřebuji, dokážu se určitým věcem věnovat v jistý den, ale v jistou dobu, to už pro mě není. Takhle jsem přišla na to, že právě tohle je něco, co se mému vkusu hodně vyhýbá. Nikdy nebudu na ty barevné rozvrhy, kdy si naplánujete snad celý den, kdy budete sedět nad jakým učením a kdy budete mít volno.

Na druhou stranu se ale umím držet "obecných plánů", jak tomu říkám. Neumím sice dodržovat přesný časy, ale naopak umím dodržovat látky. Proto řeknu příklad. Já se doma učím korejštinu a nedokážu dodržet to, že se ji budu učit třeba večer od osmi do půl desáté, ale naopak dokážu dodržet to, že se budu věnovat látce, kterou jsem si slíbila, že v tom dni udělám. Dokázala jsem se naučit a procvičit a zopakovat to, co jsem měla v plánu. Ať to zabralo jakoukoli dobu. Svůj úkol jsem splnila a je mi jedno, jestli to zabralo tolik času nebo tolik a kdy to přesně bylo, jestli ráno, odpoledne nebo večer.

Přesně takhle jsem přišla na to, že přesné hodinové rozvrhy nejsou pro mě, ale takové ty, které jsou jenom informační o tom, co se mám v tom dni naučit už pro mě je. To už dokážu spíše dodržet, i když mi do toho něco vletí (pokud to není něco vážného, co mi třeba zabere den, nebo jiná nehoda, která mě zabrání nad tím učením strávit čas). Ale takové ty přesné rozvrhy, těm nikdy k chuti nepřijdu. Jak to člověk udělá, když potom se něco stane a ten rozvrh se mu překope? To ho bude přeškrtávat a přepisovat, aby v tom měl jasno? Ne, děkuji.

A to mi připomnělo něco, co jsem nedávno viděla. Sledovala jsem jednu show ("Hello Counselor", dostupná na youtube) a tam byl otec, který své dceři "naplánoval" snad celý školní život a říkal ji, že si takhle má plánovat i budoucnost až bude ze školy! Bez legrace, on sám se takovým rozvrhem řídil po celý život a říkal, že je to snad to nejlepší, co může být. Té dívce se to nelíbilo, ale prostě musela svého otce poslouchat a ten rozvrh si dělat. A teď, to ale nebyl rozvrh takový jednoduchý, jako jsem napsala já, který se může třeba týkat jenom určitých časů během dne a třeba jenom odpoledne nebo večer, abyste si rozvrhli učení. Ne! On ji naplánoval opravdu celý den, nebo spíš ona a on ho musel schválit. Kdy ráno vstane, jak dlouho ji potrvá snídaně, že se bude ještě ráno učit, potom do školy, vrátí se domů, bude se učit, půjde na soukromou výuku, vrátí se a nají, bude se zase učit, mít čas na televizi, atd. Jednoduše ta dívka měla naplánovaný každý den od doby, co vstane až do doby, kdy půjde zase spát. A musela se tím řídit, ať chtěla nebo nechtěla! Ukazovali tam i její sešit, jak byl barevný a naprosto přeplněný programem, který musela psát vždy na MĚSÍC dopředu. I když se chtěla sejít s kamarádkami, tak to musela v tom sešitě zavčas označit, jinak to bylo "neplatné" a nemohla.

Tak přesně tomuhle plánování já říkám naprosté bláznovství a přehnanost! Život se přece nedá takhle plánovat. A nemůžete se řídit jenom podle takového rozvrhu, to prostě dle mého není možné, a jestli ano, tak pouze ze začátku, ale každému to časem začne lézt na nervy a určitě to přestane nějak dodržovat.

Pokud někdo chce dělat plány, může. Ale všeho s mírou. Tím ovšem nemyslím, když si do kalendáře v mobilu vyznačíte, jaké máte plány na určité dny. To je jako to moje, jaké téma se chci za jaký den naučit. To je trochu jiné, než kontrolovat a ovládat i časy toho dne přesně na minutu, včetně jídla a setkání s přáteli! Každý je sice pánem svého času, pokud je to možné, ovšem neznamená to, že si musíte život lajnovat podle nějakého kalendáře a sešitu. Život nejsou jenom plány, které musíte mít zapsané a řídit se jimi.